REGENERACE Online

KREV JAKO ORGÁN

Vybráno z měsíčníku REGENERACE č. 11/2008

Autor: MUDr. Boris HYNEK

Podle teorie tradiční čínské medicíny je životní energie čchi v lidském těle těsně vázána na krev, se kterou je promíchaná a kterou potřebuje jako základ pro svou existenci a obnovování. Ze spojitosti krve a životní energie je také dovozovaná spojitost krve a ducha, který je součástí čchi. (Vladimír Ando, Klasická čínská medicína II., 2000, vydavatelství Svítání, 2. vydání)

SLOŽENÍ A FUNKCE

Z pohledu dnešních znalostí nás překvapuje, jak dokonalou představu měli staří Číňané o vlastnostech a funkcích krve. My na ni dnes nahlížíme jako na kapalný orgán proudící v systému tepen a žil. Dospělý člověk má přibližně 4 až 6 l krve, což odpovídá 7 až 8 % celkové tělesné hmotnosti. Tato tekutina je složena z krvinek (45 % z celkového objemu krve) a plazmy. Krvinky se podle svých vlastností rozdělují na červené (erytrocyty), bílé (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Krvetvorba u dospělého probíhá jednak ve dřeni dlouhých a plochých kostí, jednak v lymfatické tkáni. Krevní plazma obsahuje z 90 % vodu a z 10 % anorganické látky a bílkoviny. Krevní bílkoviny jsou vytvářeny v játrech.

Základní funkcí erytrocytů je přenos kyslíku z plic do tkání a kysličníku uhličitého z tkání do plic. Červených krvinek nacházíme 3,9– 5,9 x 1012 v litru krve. Leukocyty se podílejí na obranyschopnosti buď buněčnými reakcemi, nebo zprostředkovaně, tvorbou protilátek. Buněčná reakce představuje přímý kontakt bílé krvinky s cizorodou částicí, její pohlcení a rozklad uvnitř buňky. Zprostředkovaná reakce je realizovaná protilátkami, které vytvářejí aktivované bílé krvinky. Protilátky potom přímo napadají a rozrušují cizorodé částice. Bílých krvinek se v krvi nachází 3,9–9,4 x 109 v litru krve. Hlavní funkcí krevních destiček je podíl na zachování integrity organismu. Trombocyty sehrávají ústřední roli při srážení krve. Počet krevních destiček se u zdravého jedince pohybuje v rozmezí od 149–440 x 109 v litru krve.

Krev je součástí mnoha životně důležitých procesů v organismu. Zajišťuje přepravu kyslíku z plic do tkání a kysličníku uhličitého (CO2) z tkání do plic. Krví jsou také transportovány živiny, bílkoviny, vitaminy, minerály a protilátky. Účastní se látkové výměny mezi buňkami. Udržuje stálost vnitřního prostředí, je součástí obranyschopnosti organismu a podílí se na udržení jeho celistvosti a tělesné teploty. Díky těmto vlastnostem a vztahům ke všem orgánovým systémům jsou všechna vychýlení v parametrech a vlastnostech krve příznakem onemocnění a chorobného stavu. Naopak nemoci krve a krvetvorných orgánů se projevují změnami v celém organismu.

PORUCHY KRVETVORBY

Krevní obraz spolu s rozpočtem bílých krvinek a sedimentací červených krvinek (FW) jsou základním laboratorním vyšetřením, které je prováděno při každé chorobě.

Nejčastější změny nacházíme v počtu krvinek. K těm dochází při poruše jejich tvorby nebo při jejich ztrátách. Snížené množství červených krvinek nazýváme chudokrevností neboli anémií. Chudokrevnost je důsledkem nedostatku železa, vitaminu B12 nebo kyseliny listové. Anémie nastává také při onemocněních kostní dřeně stejně tak dochází ke snížené tvorbě krve při dlouhotrvajících vleklých nemocích, jako jsou nádorová onemocnění či selhávání ledvin. Poruchy krvetvorby mohou nastat i v důsledku dlouhodobého hladovění.

Chudokrevnost je typickým projevem krevních ztrát. Pokud k nim dochází pomalu a delší dobu, jsou klinické projevy nepatrné. Mezi ztráty zařazujeme také rozpad červených krvinek v cévním řečišti. Tyto stavy nazýváme hemolýzou. Dochází k ní v rámci poruchy imunity, působením chemikálií a jedů. Ztráta většího množství krve naráz vyvolává pak až šokový stav provázený selháváním životně důležitých funkcí.

Anémie se projevuje zejména pocitem zvýšené únavy, ospalostí až poruchami spánku, sníženou tolerancí k fyzické zátěži a bolestmi hlavy. Při narůstajícím nedostatku červených krvinek potom dochází k námahové dušnosti, pocitům bušení srdce, závratím a člověk může i kolabovat. Typická je bledost sliznic a kůže.

Zvýšené množství červených krvinek, tzv. polyglobulie může být adaptačním mechanismem, kdy organismus reaguje na sníženou nabídku kyslíku. Zahuštěnou krev nacházíme pravidelně u obyvatel vysokohorských oblastí, kde je současně snížená hustota kyslíku v ovzduší. Polyglobulie se objevuje i při nemocích plic a dýchacích cest, především při chronických chorobách průdušek. K zahuštění krve červenými krvinkami dochází také při zvýšené tvorbě krvinek na podkladě poruchy kostní dřeně, zde hovoříme o pravé polycytémii. Známkami polyglobulie jsou zarudlé až modravé zbarvení kůže v obličeji, prstů, pocit tlaku na hrudníku, pocity nedostatku vzduchu, hučení v uších, bolesti hlavy a také poruchy vidění.

Malé množství bílých krvinek bývá nejčastěji při útlumu kostní dřeně, po požití některých léků (analgetika, protinádorová léčiva apod.). K poklesu hladin leukocytů dochází také při některých infekčních onemocněních, zejména virového původu, po opakovaných transfuzích krve či otravách chemickými látkami.

Ke zvýšení počtu bílých krvinek dochází v rámci všech obranných reakcí. Jsou to zejména stres a bakteriální infekce. Léky, zvláště hormony mohou vyvolat vzestup hladiny leukocytů. Vysoké hladiny bílých krvinek jsou projevem krevních nemocí, zejména nádorového onemocnění kostní dřeně – leukemie.

Snížení počtu krevních destiček má podobné příčiny jako nedostatek bílých a červených krvinek, tedy útlum kostní dřeně, toxické účinky chemických látek, léků, infekční choroby, zejména virové nemoci. Jde o nepoměr mezi novotvorbou krevních destiček a jejich spotřebou v procesu krevního srážení. Projevem nedostatku krevních destiček jsou krvácivé stavy. Prvním symptomem bývá nález tzv. petechií – drobných červených skvrn velikosti 2–4 mm, které připomínají běžnou nesvědivou vyrážku. Nejběžnějším příznakem poklesu hladiny krevních destiček je zvýšená tvorba modřin a krvácení. Nejčastěji nacházíme krev ve stolici, moči nebo dochází ke krvácení z nosu či dásní.

Hladina krevních destiček se zvyšuje při chudokrevnosti z nedostatku železa, po některých lécích, zejména hormonálních. Z krevních onemocnění je to esenciální trombocytémie, která se zařazuje mezi nemoci tzv. myeloproliferativního syndromu. Hrozí zejména trombóza žil neboli tvorba nitrožilních sraženin, které mohou potom žilním systémem putovat do plic nebo mozku a vyvolat život ohrožující onemocnění, jakými jsou například plicní embolie nebo mozková mrtvice.

Vyšetření krevního obrazu je dnes díky technickým možnostem a dokonalosti přístrojů rychlé a jednoduché. Provádí se v laboratořích každého zdravotnického zařízení. Vzhledem k obrovské výpovědní schopnosti se stává rutinní součástí běžné lékařské prohlídky.

Akce našich přátel - inzerce