RSS kanályAutor: Jiří KUCHAŘ

V červenci je tomu pět let, kdy odešel Ing. Jiří Janča. Je to pro mě dodnes neuchopitelné. Často si vybavuji jeho obličej, gesta, nezaměnitelný způsob řeči. Okolo sebe mám jeho knihy, čtu v nich, vzpomínám na jeho slova, před očima vidím mistrovské hmaty, kterými neomylně nacházel reflexní zóny postižených orgánů. Držím v ruce krabičky s jeho tabletami, vybavuji si jeho přezdívky, Mág lidského těla kromě jiných. Je mi divné, že za ním už nejezdím do Ostravy.
Psal jsem o něm mockrát. Jestli znáte jeho životní příběh popsaný v knize Můj život s alternativní medicínou, tak víte, jak to myslel. Pustil jsem si znovu fi lm Přežili jsme Ardeny. Právě v té době poznal v belgických lesích na konci roku 1944 při nacistické ofenzivě na vlastní tělo alternativní medicínu. Turecký lékař mu operoval prostřelenou paži; skoro tehdy vykrvácel. Protože už doktor neměl k dispozici anestetika, nabídl mu na znecitlivění akupunkturní jehličky. Celou operaci s ním pak mladý Jiří Janča bez bolestí konzultoval, kam přiložit kůstky, aby paže fungovala, jak lépe šít, aby jizva nebyla moc vidět. Opravdu zvláštní „alternativní zkušenost“ dvacetiletého kluka. Jizva samozřejmě vidět byla a každý den mu připomínala, co znamená netradiční medicína.
Nejsem si jist, jestli někdo z novodobých adeptů přírodního léčení v sobě najde sílu vydat se v jeho stopách ve stejně košatém záběru, jaký měl on. Nikoho podobného, navíc s tak neuvěřitelným talentem, jsem nepoznal, a asi to tak i zůstane. Stovky vděčných vzpomínek lidí, kterým jste pomohl, a knihy; tak jste tady, pane, pořád s námi.