REGENERACE Online

VELKÝ SLIB JUNIORA (VZPOMÍNKA NA NEDOŽITÉ 85. NAROZENINY JIŘÍHO JANČI)

Vybráno z měsíčníku REGENERACE č. 01/2009

Autor: Petr VERNER

Dobrodružný příběh jeho seznámení s metodami celostní medicíny na konci roku 1944 během nacistické ofenzivy v Ardenách jsme v REGENERACI připomínali několikrát, stejně jako scénu, která změnila jeho život: téměř vykrváceného dvacetiletého kluka ošetřoval po podélném průstřelu paže turecký lékař ve službách Spojenců pomocí akupunktury, kterou tehdy nahradil chybějící anestetika. Trvalá vzpomínka v podobě operace v mrazivém stanu v belgických lesích a jizva, která zůstala, mu byly doživotním mementem.

Poznání našeho národa na poli celostní medicíny obohatil jako nikdo jiný. Podle mého názoru mu ovšem patří sotva vyjádřitelný dík za rozšíření metody, kterou sám praktikoval od padesátých let. Mám na mysli reflexní terapii nohou i rukou. Je to metoda, která – kdyby byla správně prováděná například doma – by mohla spolehlivě zamést pod stůl nekončící debaty, má-li platit člověk při návštěvě u lékaře poplatek jako za jedno plzeňské pivo, nebo ne.

Zažil jsem jej při desítkách přednášek a seminářů. Vzpomínám si velmi živě na jeden, který měl na podzim roku 1991 v Mariánských Lázních; byl právě na téma reflexní terapie a účastnili se jej většinou lékaři. Jeho majestátní postava čněla mezi asi čtyřiceti přítomnými, kteří ho obklopili a dožadovali se odpovědí. Maně jsem si při tom vybavil biblickou scénu nasycení zástupů.

Slib

Mág lidského těla nebo Leonardo da Vinci alternativní medicíny, jak jej nazývali, už mezi námi není. Jeho odkaz zůstal v literatuře a tabletách a čajích, které připravuje společnost Spagyria. Návštěvníci našeho setkání v Lucerně se mohli přesvědčit o tom, že jablko opravdu někdy nepadá daleko od stromu. Podobou roven téměř jeho reinkarnaci, znalostmi velmi učenlivý žák svého otce, tak zapůsobil Jiří Janča jr. svým lidským, ostravsko- zasvěceným projevem. Jeho Baladu o celíku zlatobýlu, kterou tam z časových důvodů nemohl přednést, si přečtete na předchozí straně.

S otcem jsme si v posledních letech jeho života říkali, že by bylo vynikající, kdyby reflexní terapii ovládalo co největší množství lidí. On si dobře uvědomoval sílu této metody. Rád citoval pasáž z úvodu své knihy Reflexní terapie, kde se její uživatel, předesílám, že laický, ba dokonce naprosto amatérský, svěřuje se svým úspěchem - zastavením epileptického záchvatu pomocí mačkání příslušných plošek na noze.

Osmdesát pět let je číslo, které vede k zamyšlení. Jančova škola reflexní terapie sice má svoje následovníky, ale na mě za těch posledních několik let přece jen trochu naléhá slib, který jsem tátovi dal: že budu šířit jeho metody ze všech svých sil. V prosinci jsem dokončil knihu jeho soukromých receptů, kterou jsem nazval Malý receptář alternativní medicíny. V tomto roce bych rád ve spolupráci s REGENERACÍ navázal na školu reflexní terapie mého otce a spoluvytvořil podmínky, vedoucí k vyškolení co největšího počtu lidí, kteří by – ať už profesionálně, nebo soukromě – šířili tuto metodu po celé zemi. Jak by řekl otec – a s ním nepochybně i Masaryk – ku prospěchu tohoto národa.

Rád bych byl při tom, řeknu vám, až se tento velký slib juniora začne naplňovat. I proto, že s reflexkou, jak se tato metoda lidově nazývá, mám své dobré zkušenosti. Docela by mě bavilo, kdyby se jednou Jančova reflexní terapie, byť jejím doslovným vynálezcem nebyl, stala stejným pojmem jako třeba Kneippova vodoléčba nebo Hahnemannova homeopatie.

Mistře, od doby vašeho odchodu jsem nepoznal nikoho, kdo by dokázal ovládnout obory netradiční medicíny v takové šíři jako vy. Kéž by se některým z nás podařil alespoň díl z toho. A tak vám touhle cestou vzkazuji, že do toho prvního kurzu vaší školy se přihlásím také.

Akce našich přátel - inzerce